Pušky vzduchové s měchem nebo válcem

Pušky s měchem byly odrůdou větrovek. Hlaviště pažby bylo duté a v něm byl měch se dvěma silnými železnými rameny otočnými na čepu. Měch stlačovala silná dvojitá pružina. Mechanismus se natahoval klikou nasazenou na pravé straně hlaviště pažby. Pří natažení se obě ramena měchu rozevřela a současně se stlačila pružina, při spuštění se jejím tlakem měch rychle smáčkl a komprimovaný vzduch vyhnal střelu z hlavně. Puškař Sekyra v Poděbradech nahradil kožený měch válcovitým železným, který se pak dosti dlouho udržoval v razné úpravě. Střela do těchto pušek měla zašpičatělý kolíček s plstěnou vodící vložkou. V zadním konci kolíčku byl zapuštěn štětec z prasečích štětin. Velikosti ráže byly přizpůsobeny i štětce, někdy bývaly dlouhé 5 až 10 cm. Pří výstřelu se vějířovitě rozevřel, takže vzduch tlačil na střelu silněji. Štětiny se zprvu nebarvily, až později byly napouštěny nápadnými barvami, aby střely v terči zabodnuté byly dobře vidět. Hlavně těchto vzduchovek byly hladké a lehké, většinou mosazné nebo železné s mosaznou vložkou, mírně sklápěcí nebo kupředu posuvné. Štětinaté střely se vkládaly odzadu. Dostřel i průraznost těchto pušek byly malé, hodily se jen k terčové střelbě v místnosti nebo v zábavných střelnicích.